Ano. Je nutné Úřadu sdělit co nejvíce informací k možnému bydlišti povinného. Je-li známa alespoň země, v níž by se měl povinný zdržovat, může se Úřad v některých zemích obrátit na tamní orgány, které se pokusí pobyt povinného zjistit. Není-li známa ani země, kde se povinný zdržuje, je vhodné podat v České republice trestní oznámení pro zanedbání povinné výživy a policie se pokusí pobyt povinného zjistit s využitím nástrojů mezinárodní policejní spolupráce. Úspěšnost pátrání po pobytu nelze zaručit.

Je-li známa adresa údajného otce, je nutné podat k okresnímu soudu v místě bydliště dítěte žalobu na určení otcovství. Soud musí řízení spojit také s úpravou péče o dítě a stanovení vyživovací povinnosti.

V trestněprávní rovině od 1. 1. 2026 došlo ke změně právní úpravy týkající se trestního činu zanedbání povinné výživy – neplacení výživného. V důsledku této novely již samotné neplnění vyživovací povinnosti není trestným činem, pokud nejsou splněny další zákonné podmínky trestní odpovědnosti (úmysl).

Upozorňujeme, že od 1. 1. 2025 nelze zahajovat výkon rozhodnutí srážkami z odměny odsouzeného, protože tato odměna již nepodléhá výkonu rozhodnutí (exekuci).

Ne. Úřad pro mezinárodněprávní ochranu dětí poskytuje své služby výhradně oprávněným dětem a jejich zákonným zástupcům.
Koupí (postoupením) pohledávky na výživném přebírá kupující (postupník) veškerá rizika i náklady spojené s dalším vymáháním pohledávky, včetně vymáhání v zahraničí, které Úřad novému nabyvateli nezajišťuje.
 

Tato okolnost v zásadě vymáhání výživného nebrání, protože v takových případech se provádí přepočet. Je třeba si uvědomit, že vymáhání výživného ze zahraničí je složité a ne vždy se podaří je vymoci v plné výši. Příčinou mohou být změny přepočítacího kurzu v době mezi provedením platby a jejím doručením k rukám oprávněného, bankovní poplatky (v některých zemích mohou jít k tíži oprávněného) apod.

Výživné z ciziny je obvykle poukázáno na depozitní účet Úřadu a Úřad se s oprávněným dohodne, jak mu bude dále zasíláno – zda na jeho účet v Kč, v cizí měně, popř. poštovní poukázkou na adresu.

Vyživovací povinnost rodičů k dětem podle českého práva trvá do doby, než jsou schopny se samy živit. V některých zemích (např. USA) lze ovšem nárok na výživné pro zletilé jen velmi obtížně prosadit, protože tamní orgány již nejsou povinny poskytnout těmto žadatelům bezplatnou právní pomoc.

Obraťte se na příslušný orgán ve státě svého bydliště, který Vám pomůže žádost o vymáhání výživného připravit a poté ji zašle Úřadu jako přijímajícímu orgánu. O sdělení kontaktu na konkrétní orgán v místě svého bydliště můžete požádat i Úřad.

Pokud se změnily Vaše výdělkové poměry, můžete se obrátit na soud příslušný podle místa bydliště dítěte s návrhem na snížení výživného. Zásadně doporučujeme si plnit povinnosti dle cizího rozsudku, i když žijete v České republice. Oprávněný žijící v zahraničí může požádat o vymáhání výživného a bude-li cizímu rozsudku přiznán účinek v České republice, pak bude moci výživné soudně nebo exekučně vymáhat přímo zde (např. srážkami ze mzdy).